Mojžiš a Ježiš si v nebi vyšli na rybačku. Sedia v člne, udice nahodené, a tak začali spomínať na zázraky, ktoré konali, keď ešte boli na zemi. Aby si dokázali, že ešte nevyšli z cviku, rozhodli sa vykonať každý jeden zo svojich zázrakov.
Mojžiš vstal, zdvihol ruky k nebesám a vody sa rozdelily, položiac čln jemne na dno jazera. Potom spustil svoje ruky, a voda začala znovu pomaly stúpať, berúc čln so sebou.
Ježiš na to hovorí: "Pekné, pekné. Teraz skúsim ja." Vykročil z člna a začal chodiť po vode. Po jednom či dvoch krokoch sa však začal topiť. Našťastie, Mojžiš ho zachytil a vtiahol späť do člna, skôr ako sa stihol ponoriť pod vodu.
"Sakra," vykríkol Mojžiš, "čo sa to s tebou deje?"
"To vieš," odpovedal Ježiš. "Naposledy, keď som to skúšal, som ešte nemal v nohách tieto hlúpe diery."
Vrátí se Mojžíš z hory Sinaj s deskami přikázání, shromáždí Židy a řekne: "Lide izraelský, rozmlouval jsem na hoře Sinaji s Hospodinem a mám pro vás dvě zprávy; jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá je, že počet přikázání jsem usmlouval ze 40 na 10. Ta špatná je, že 'nesesmilníš' tam zůstalo."
Mojžíš, Ježíš a starý pán spolu hrají v nebi golf. Mojžíš zahajuje hru. Usadí míček míří k jamce za jezírkem a odpálí. Míček letí a padá do jezírka. Mojžíš však zvedá hůl, vody se rozestupují a míček se po vodním dně dokutálí na břeh 2 metry od jamky.
Ježíš nechce zůstat pozadu. Připraví míček a střílí stejným směrem. Ale i jeho míček se pomalu snáší na hladinu jezírka. Ježíš zvedá svou hůl a míček se po dopadu na vodní hladinu, navzdory přírodním zákonům, po hladině dokutálí ke břehu. Zastaví se metr od jamky.
Na řadě je starý pán. Ledabyle ťukne do míčku a ten se odrazí doprostřed jezírka. Tam se zázračně odrazí a letí k nebi. Letadlo nad golfovým hřištěm ho odpinkne na dálnici. Míček se zařadí do levého pruhu a předjede tirák s návěsem. Odbočí zpět k hřišti, proletí branou, po cestičce se dokutálí k jamce a spadne přímo do ní.
Mojžíš se nakloní k Ježíšovi a zašeptá: "Já opravdu nerad hraju golf s tvým taťkou!"
Hospodin prochází starým Orientem a hledá někoho, kdo by ho přijal.
Přichází do Egypta k faraónovi. "Faraóne, já jsem Hospodin, Bůh celé země. Chceš mě přijmout?"
Faraón si mne bradu a říká: "To půjde těžko. Bohem jsem v Egyptě já! Nemohu tě přijmout."
Hospodin prochází zemí dál, až přijde do Babylónu. Přijde k babylónskému králi a nabízí se mu:
"Nechceš mě přijmout za svého Boha?" I babylónský král říká:
"Víš, to bude těžké. My už tady máme toho Marduka. To by byly zase nějaké novoty..."
Tak prochází Hospodin zemí dál, až potká Mojžíše. "Mojžíši, nechceš mě přijmout za svého Boha?"
Mojžíš říká: "No, koneckonců proč ne. Ale co mi za to dáš?" "Dám ti přikázání."
Mojžíš se zamyslí a říká: "A co za něj budeš chtít?" "Nic." "Nic? Tak to mi jich dej deset!"
Utíká Mojžíš z hory, v náručí hromadu hliněných destiček a udýchaně volá: "Nesu vám patnáct..." -řach- "eee deset přikázání."
George W. Bush was passing through an airplane terminal and he noticed an old man in a long white robe, with a long white beard, long white hair and carrying two stone tablets in his arms. He approached the man and asked reverently, "Aren't you Moses?" But the man wouldn't listen to him and continued walking. George asked him again, ''Aren't you Moses?'' The old man continued ignoring him, even turning his back on little Bush. George grabs the man's arm, looks him right in the eye and insists, "Answer me -- Aren't you Moses?" The man replies, "I'm not saying a thing! The last time I spoke to a Bush I ended up roaming the desert for 40 years!"